197 let společnosti Ferona a.s.

1782

Máme-li nahlédnout do historie a vystopovat založení společnosti Ferona, musíme se vrátit o více než dvě století zpátky, a to do roku 1782, kdy osvícenec Josef II. svým patentem povolil zakládat hutní sklady ve velkých městech. Vyžádala si to situace, protože Evropou již začal cloumat první záchvěv průmyslové revoluce a hutě začaly zažívat svůj rozkvět. Počátkem 19. století se již hojně hovořilo o železnici a ta, jak známo, je velmi úzce spojena právě s produkcí kvalitního železa.

18OO

Průmyslová revoluce v 19. století

V těchto pionýrských dobách bylo železo prodáváno přímo na huti. Ve 20. letech 19. století však vzrostla poptávka a následně výroba železa natolik, že hutě musely prodej železa přenechat obchodníkům. Stoupající produkce železa a vysoká míra konkurence vedly v roce 1829 k prudkému poklesu ceny. To byla šance pro menší obchodníky, kteří si dříve nemohli obchod se železem dovolit. Situace využil taktéž soukromý obchodník, pražský měšťan Bondy, od něhož můžeme sledovat „vývojovou linii“ až k dnešní Feroně.

1829

Založení společnosti

V roce 1829 Bondy založil firmu obchodující se železnými produkty. Firma zpočátku neměla své pevné sídlo. Majitel se nespecializoval na jednu železárnu, ale využíval všech pražských skladů a řídil se výhodností nabídky té které hutě. Prodával především obyčejné železo, obruče na kola a sudy, páskové a nejdražší prutové železo, dále obchodoval s tyčovinou, bílým a černým plechem, železem na drát, litinovými deskami a litinovým nádobím.

185O

V polovině 19. století, kdy byla ve velkém budována železniční síť, bylo na výstavbu železnic odebíráno až 90 % veškeré hutnické produkce. To mělo za následek růst hutní produkce o 47 %. Ceny železa tou dobou stouply asi o 20 %. Firma Bondy uměla této příznivé situace využít a díky velmi výhodné cenové politice se propracovala mezi nejlépe si stojící hutnické velkoobchodníky v Praze.

1869

Ekonomická krize a její překonání

Zvýšená konkurence a stagnace investic po revolučním roce 1848 přivodila nutnost zakládání prvních akciových společností. Kamenouhelné doly, železářské těžařstvo a další podniky se rázem změnily ve velké firmy, mnohdy s účastí velké banky. Takto vzniklé mohutné společnosti dokázaly kontrolovat rakousko-uherský, a tedy i český trh po celé 19. století. Drobnější obchodníci žili ve stínu gigantů a museli se podřídit jejich cenám, což některé menší firmy zlikvidovalo.

Krize zasáhla v roce 1869 i firmu Bondy, která se podle některých zdrojů ocitla na hranici krachu. Jen díky celosvětově se zvyšujícím cenám železa se jí podařilo udržet.

19OO

Ekonomická situace se poněkud vylepšila na konci 19. století, kdy se i v zaostalé rakousko-uherské monarchii projevila druhá průmyslová revoluce a za dveřmi byla světová válka.

1918

1. světová válka přinesla obrovský vzestup těžkého průmyslu a železářských produktů především. Čtyřleté válečné běsnění bylo v roce 1918 zakončeno vznikem československého státu a nástupem masarykovské éry rozkvětu.

1919

Vznik velké a silné společnosti

Poválečné období se vyznačovalo vysokým stupněm monopolizace trhu s hutním materiálem. Firma Bondy se spojila s několika dalšími pražskými obchodníky s hutním materiálem a vytvořila v roce 1919 akciovou společnost se jménem, které se už velmi blíží tomu dnešnímu – Ferra, a. s.

1927

Aby Ferra obstála v nerovném konkurenčním boji, byla nucena buďto spojit své síly s konkurenty v podobné situaci, nebo si najít správného partnera a zásadním způsobem rozšířit svou působnost. V průběhu dvacátých let 20. století se Ferra postupně spojila s několika malými firmami.

Významným mezníkem v historii společnosti Ferra, respektive Ferona je rok 1927, kdy došlo ke spojení s firmou Popp Ostrava. O rok později vstoupila do společného podnikání také firma Živnoferrum Praha.

1939

Do roku 1939 existovalo na území Československa asi 40 firem zabývajících se obchodem se železem. Mezi nimi zaujímala Ferra jedno z nejvýznamnějších míst.

Druhá světová válka

Černý pátek na burze a sílící hospodářská krize se zdály být pohromou, ale jak se později ukázalo, nástup Hitlera k moci v Německu byl mnohem tragičtější. Český stát byl okleštěn a vystaven realitě druhé světové války. Předválečná hospodářská struktura byla deformována a celá výrobní odvětví narušena. Byly provedeny přesuny statisíců pracovních sil do válečného průmyslu nebo na nucené práce do Hitlerovy Třetí říše. Hmotné škody dosáhly stamiliardových částek v předválečné měně, průmysl mohl jen omezeně užívat své výrobní kapacity, zásoby surovin a paliva byly vyčerpány, doprava narušena a měna znehodnocena inflací.

Základním problémem všech subjektů těžkého strojírenství v prvních poválečných letech bylo nalézt nový směr a najít si tak své trhy.

1945

Konec války

Dekretem prezidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků z 24. října 1945 byl znárodněn zestátněním též hutní průmysl. Tehdy vytvořené národní podniky je možné rozdělit do dvou skupin: Československé hutě n. p. — ústřední vrcholný orgán a Výrobní národní podniky. V centru našeho zájmu je národní podnik Československé hutě. Tehdejší garnitura přesně věděla, co dělá a jaký je cíl — silné státní struktury, pro které je stabilizace těžkého průmyslu klíčovým prvkem vládnutí. Prvním organizačním opatřením nového podniku Československé hutě bylo rozdělení ústředí na čtyři odbory (technický, komerční, administrativní a zaměstnanecký).

1948

Poúnorové zestátnění a padesátá léta

Únor 1948 vyvolal velké změny ve všech oblastech společenské činnosti. Začaly se rychle uplatňovat centralistické tendence ve všech úsecích hospodářství. Systém řízení národního hospodářství budovaný v letech 1945–1948 se po zestátnění tak změnil, že jeho jednotlivé články ztratily své oprávnění. Základním rysem poúnorového hospodářství bylo zesílení úlohy plánu a centrálních orgánů v řízení (ministerstev a generálních ředitelství) a s tím spojené oslabení ekonomických nástrojů. K další reorganizaci hutního průmyslu došlo k 1. lednu 1951 tím, že byly zrušeny Československé hutě jako národní podnik. Nahradilo je Generální ředitelství, které podléhalo přímo ministrovi.

1960

V polovině 50. let zesílila kritika nadměrné centralizace a těžkopádnosti v dodávkách a plnění pohledávek. Počátkem roku 1959 fungovat nová soustava řízení, plánování, financování průmyslu a stavebnictví. Ústřední řízení přešlo na Hlavní odbytovou správu ministerstva hutnictví (včetně Poldi). Podle zkušeností ze SSSR byl zaveden nový způsob přidělování hutních výrobků prostřednictvím tzv. traťové dodávky a započalo se s kumulací objednávek.

1972

Šedesátá a sedmdesátá léta

V první polovině 60. let se situace ukázala být neudržitelnou a byla vyvíjena snaha po alespoň částečné decentralizaci a posílení samostatnosti výrobních hospodářských jednotek. Z odštěpných závodů Hutního odbytu a Kovošrotu byla vytvořena dvě sdružení podniků přeměněná k 1. lednu 1972 na účelové organizace. Hutní odbyt byl přeměněn na podnik s názvem Ferona, n. p.

Při svém vzniku měla Ferona 11 odštěpných závodů v Praze, Plzni, Chomutově, Liberci, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Ostravě, Bratislavě, Žilině a Košicích. Tyto závody disponovaly více než 40 sklady. Sklady Ferony se však nespecializovaly pouze na výrobky hutnictví. Distribuovaly také hutnické druhovýrobky. Vzhledem k poptávce po nich se značně zvýšil obrat. Prodávaly zejména taženou a pásovou ocel, výrobky z drátu, spojovací materiál, ale také výrobky z neželezných kovů. Rozsah skladového odbytu se zvětšil z 2 073 000 tun v roce 1965 na 2 928 000 tun v roce 1980, tj. o 41 %.

198O

Sklad železa a oceli s portálovým jeřábem

Osmdesátá léta

V roce 1980 představoval skladový odbyt 19 % roční produkce válcovaného materiálu a 26 % produkce ocelových trubek. Koncem tohoto roku měla Ferona na skladě téměř 600 000 tun hutních výrobků. Ročně byly vyřizovány až dva miliony položek. Další činností Ferony byla operativní směna hutních výrobků mezi zeměmi RVHP, která se realizovala prostřednictvím mezinárodní organizace hutního průmyslu socialistických zemí Intermetall.

1989

V polovině roku 1989 se z národního podniku Ferona stává podnik státní. Přecházejí na něj všechna práva a závazky i veškerá oprávnění ze státní hospodářské organizace Ferona, národní podnik, Praha.

1992

Organizační změny

V květnu 1992 vzniká akciová společnost Ferona, jejímž základním předmětem podnikání je velkoobchod zaměřený na nákup, skladování, úpravu a prodej hutních výrobků, hutních druhovýrobků, neželezných kovů a navazujícího železářského sortimentu.

1994

V procesu privatizace v průběhu let 1992–1994 přešlo vlastnictví akciové společnosti Ferona z rukou státu plně do soukromých rukou.

1997

V roce 1997 vznikla společnost Ferona Slovakia a.s., integrující do té doby samostatně působicí společnosti skupiny na Slovensku.

2004

Milénium

V roce 2004 se vlastníkem Ferony stala společnost Steel Investments Group, a.s., která v roce 2005 zanikla sloučením s Feronou, a.s. V současné době je 100% vlastníkem Ferony, a.s. společnost IRG Steel Limited, Londýn.

2OO7

Rozšiřování skupiny

Na polský trh vstoupila skupina Ferona v roce 2007 založením dceřiné společnosti Ferona Polska, S.A. se sídlem a skladem v Myslowicích u Katowic. Od té doby je také členem Polskej Unii Dystybutorów Stali (Polská unie distributorů oceli), která sdružuje distributory a zpracovatele ocelářských výrobků.

2OO8

V letech 2002–2008 byla postupně vybudována síť dělicích center skupiny Ferona zaměřená na příčné a podélné dělení plechů ve svitku. Tato servisní centra v Hradci Králové, Ostravě a Bratislavě zpracují dle potřeb zákazníků Ferony ročně více než 300 tisíc tun za studena i za tepla válcovaného materiálu.

2OO9

Portfolio servisních center Ferony bylo v roce 2009 doplněno akvizicí majoritního podílu ve společnosti Pragmet, a.s. Tato společnost je certifikovaným dodavatelem zpracování za studena válcovaného materiálu pro výrobu automobilů.

2O17

V roce 2017 přešla do 100% vlastnictví Ferony, a.s. společnost FTP, s.r.o., která patří předním distributorům plastů v ČR a na Slovensku.

2O17

Ferona se po mnoha letech rozhodla pro redesign internetových stránek a spustila objednávkový systém Ferona ONLINE, který stojí na pevných pilířích díky Železné knize, kterou je možno definovat jako Bibli Ferony.

2019

V roce 2019 oslavila Ferona významnou událost – 190 let od založení společnosti.

2020

Covid

V roce 2020 byl celý svět vystaven pandemii koronaviru způsobujícího onemocnění Covid-19, která zasáhla do všech oblastí veřejného i soukromého života. Postavila celou společnost před nové výzvy, donutila ji změnit řadu zaběhnutých a zavedených praktik. Výrazně zasáhla do chodu ekonomiky. V ČR došlo k poklesu HDP o 5,6 %. Jeden z pilířů české ekonomiky – automobilový průmysl – zaznamenal u nejvýznamnějšího segmentu výroby – osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel – nejprudší pokles v novodobé historii (19,2 % oproti roku 2019) a objemem produkce se vrátil na úroveň roku 2014. Přes všechny potíže spojené s komplikovanou situací vnímala Ferona toto období jako příležitost pro další rozvoj a upevnění pozice na trhu.

2021

Ferona, a.s. poprvé za rok 2021 změřila uhlíkovou stopu v členění na přímé a nepřímé emise.

2023

Dokončili jsme komplexní modernizaci Steel Service Centra v Ostravě, jehož základem je nová technologie tahového rovnání tzv. Stretcher a realizovali jsme pilotní projekt na vybudování fotovoltaické elektrárny v areálu pobočky Olomouc.

2024

Společnost Ferona v roce 2024 oslavila 195. výročí svého založení.

Společnost Ferona Slovakia v roce 2024 oslavila 105. výročí svého založení.

2026

Zavedení nového informačního systému, který zlepší obsluhu našich obchodních partnerů a zákazníků.

Od roku 2004 postupně krystalizovala současná organizační struktura Ferony, která je nyní tvořena devíti regionálně definovanými pobočkami, které provozují celkem 10 skladů.